podzimní pozdravení

    Moji milí, tak jsem opět tady...

Všechny Vás zdravím a srdečně děkuji za stálou přízeň ♥
Motám, stále motám, ale mezi tím hlavně letos zpracovávám dary naší zahrady a přírody kolem. Zavařeno máme kde co, nasušeno taky a letos prvně odzkoušeny ovocné kůže -ty se obzvláště dobře sušily při letošních rekordních teplotách. Tudletu mňaminku můžete sušit i v torubě či sušičce a oč jde? Ovoce rozmixujete a natáhnete na pečící papír, kde se poté suší, poté sruluje, či nastříhá a už jen mlsá. Já sušila jablíčka se skořicí, nebo mic jablka a švestky, potom čistě broskvovou kůži-ta byla úžasná.
a takhle se u nás sušilo




Na řadu přišla i domácí vegeta, sušená rajčátka  a teď jsem ve fázi sušení šípků, hložinek a jablíček, které i s ostatním ovocem putují zase do ovocné čajové směsi a tak to máte se mnou...


Ještě mě čeká červená řepa, pokud máte některá spešl recept mimo klasiku...sem s ním...Já si zatím pohrávám s myšlenkou řepu nakrouhat, prokapat oliváčem a citronem, takový salát já moc ráda a todle zavařit. Pořídila jsem si zavařovací hrnec, kdo má varnou desku jistě chápe...než se velká plocha hrnce zahřála, to bylo pro mě za trest a tento hrnec si vše obstará sám. Za mě to není další krám do domu, ale úžasný pomocník.

No a k drátu...motám stále, už méně, a hlavně sem téměř pozastavila práci na zakázku. Prostě motat na povel, to nejde. Opět mám drát jako relax, odreagování od denních a pracovních starostí a tak to má být.
A co za ten rok a kousek vzniklo nového? V poslední době hlavně koše s úžasnou keramikou z dílny keramika Pod liščí strání.
To je prostě srdcovka, o tom žádná. Kdo uvidí a miluje detaily, pochopí...
Světlo světa také spatřily nové Betlémy, věšáky, přes léto mi učarovaly vážky, a vůbec, přidám kousek ochutnávky, tak se prosím pěkně usaďte, třeba s hrnečkem dobrého čajíku nebo kafíčka a na pár kousků se koukneme...